Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci
Zdraví je dobro, o němž nevíme, dokud ho neztratíme.
566 565 005
Domů » Fyzioterapeutické metody

Fyzioterapeutické metody

Přehled metod užívaných ve fyzioterapii:

Seznamte se s účinnými metodami a technikami fyzioterapie, které využíváme při naší terapii.

Na tyto metody jsme školeni a certifikováni.

MĚKKÉ A MOBILIZAČNÍ TECHNIKY PODLE MUDR. KARLA LEWITA

Uvolňujeme a mobilizujeme měkké tkáně (kůže, podkoží, obaly svalů, svaly), kloubní pouzdra, vazy, šlachy, chrupavky. Součástí měkkých technik je strečink, polohová relaxace. Mezi tyto techniky pro uvolňování kloubních blokád patří velmi často používané tzv. „Post-izometrická relaxace“ a „Joint play“. Pomocí měkkých technik odhalujeme HAZ (hyperalgické zóny), které následně odstraňujeme.

PROPRIOCEPTIVNÍ NEUROMUSKULÁRNÍ FACILITACE
„PNF“ (ZNÁMO JAKO KABATOVA METODA)

Podstatou PNF je usnadnění pohybu pomocí signalizace z vlastního těla. Metoda využívá pohybové vzorce, které byly převzaty z přirozených pohybů z denních činností člověka. Terapeut učí pacienta cvičení s končetinami v diagonálách, čímž dochází k aktivaci svalových smyček tak, aby došlo k aktivaci správných pohybových vzorů, zvýšení rozsahu pohybu a posílení svalové síly. K tomu se používají techniky pohybového zvratu, výdrž-relaxace, akce-relaxace…

Poloha kořenových kloubů a tím i ostatních kloubů je různá v různých pohybových vzorech (diagonálách). Tím vzniká princip svalové diferenciace (funkční odlišení). Každá diagonála má tzv. flekční (ohnutí) a extenční (narovnání) vzorec. PNF užívá odpovědi z proprioreceptorů svalová vřeténka, Golgiho aparát, receptory kloubního pouzdra, kožní receptory, které ovlivňují kontrakci a relaxaci svalu a svalovou únavu či stabilizaci kořenového kloubu.

Terapeut využívá manuální kontakt a tlak ve směru či proti směru vykonávaného pohybu, čímž ovlivňuje napětí svalů, které se mají do pohybového vzoru zapojit. Slovními pokyny umožňují klientovi se lépe soustředit na vykovávaný pohyb a zároveň hlasová stimulace ovlivňuje facilitaci či relaxaci svalových skupin zapojených do pohybového vzoru. Klient musí zrakem kontrolovat vykonávaný pohyb čímž umožňuje zpětnou kontrolu a ovlivňuje tak kvalitu prováděného pohybu.

 KONCEPT DIAGNOSTIKY A TERAPIE FUNKČNÍCH PORUCH DLE DR. MED. ALOISE BRÜGGERA

Fyzioterapeutická metoda pro diagnostiku a léčbu pohybových obtíží. Cílem terapie je dosáhnout vzpřímeného držení těla. Při cvičení se používají manuální techniky, velký míč, horká role, latexové pásy (Thera- Band). Terapie dále zahrnuje nácvik správného držení těla, pohybovou koordinaci klienta během běžných životních situací, konzultace na ergonomii pracoviště, sezení, osvětlení, obuv, oděv, účes apod. a jejich následné změny.

 METODA ROSWITHY BRUNKOW

Správným nastavením horních a dolních končetin a vzepřením se o ně, dochází ke vzpřímení trupu a k aktivaci hlubokého stabilizačního systému (bránice, pánevní dno, svaly v nejhlubší vrstvě na páteře, apod.). Tato vzpěrná cvičení se provádí v polohách od lehu přes sed až po stoj. Tímto cvičením dochází k aktivaci a koordinaci tzv. svalových řetězců, jejichž vlastnostmi bývá tendence k oslabení nebo přetížení.

 METODA ACT

Metoda ACT (Acral Coactivation Therapy) – Akrální koaktivační terapie podle PhDr. Ingrid Palaščákové Špringrové, Ph.D – představuje využívaní poloh motorického vývoje dítěte spolu s motorickým učením. Metoda je využívána v rámci prevence, jako funkční rehabilitační trénink pohybových návyků a v terapii pacientů širokého spektra klinických oborů, hlavně pro jedince s postižením pohybového aparátu. Při cvičení konceptu ACT se aktivují pohybové vzory při vzpěru o akrální (koncové) části končetin – patka dlaně a pata, které tvoří opěrné body napomáhající k napřímení páteře. Pravidelným cvičením této metody lze docílit napřímení a stabilizace páteře a končetin, změny svalového napětí, zlepšení koordinace, pozornosti a zvýšení koncentrace.

METODA LUDMILY MOJŽÍŠOVÉ

Fyzioterapeutická metoda pro diagnostiku a léčbu pohybových obtíží původně vypracovaná pro rehabilitaci pacientů s bolestmi zad. Je založena na odstranění svalového napětí, vyrovnání svalové nerovnováhy, především nerovnováhy hlubokého stabilizačního systému. Součástí jsou techniky mobilizace žeber, páteře, kostrče (přes konečník).

Metoda Ludmily Mojžíšové je originální rehabilitační metoda, která může pomoci s léčbou neplodnosti u žen. Jedná se o druh neplodnosti, který je způsoben špatným stavem pohybového systému. Původně se přitom jednalo o řadu kompenzačních cviků sestavenou pro pacienty s bolestí zad a hlavy. Nejdříve je vhodné naučit se cviky pod vedením zkušeného fyzioterapeuta, který cvičence kontroluje a doplňuje cvičení dle Mojžíšové napravováním, odblokováním páteře a odstraňováním svalových křečí. Pak již není problém cvičit pravidelně doma.

Metoda Mojžíšové je založena na tom, že kondice pohybového aparátu přímo souvisí s vnitřními orgány a jejich správnou funkcí. Je důležité si uvědomit, že v lidském těle zkrátka všechno souvisí se vším. V důsledku úrazu, nedostatku pohybu či stresu mohou být některé svaly v našem těle v nepřirozeném napětí, tzv. spasmu neboli sevření, které nemůžeme vůli ovládat. Jiné svaly zase mohou být díky našemu způsobu života ochablé. To vše vede ke špatnému držení těla, k problémům s nesymetrickým postavením kostry a k nutnosti tyto asymetrie kompenzovat.

Napětí svalů ovlivňuje činnost nervů a prokrvování v dané oblasti a tím se napětí přenáší i na svalovinu vnitřních orgánů. Napětí svalů dutiny břišní, zádových svalů a svalů pánevního dna má proto často za následek problémy s fungováním pohlavních orgánů – bolestivý pohlavní styk či menstruaci, anovulační cykly a u mužů možné zhoršení spermiogramu.

Cílem rehabilitační metody podle Mojžíšové je opětovně dosáhnout svalové rovnováhy, tedy uvolnit napjaté a posílit ochablé svaly. Tím dojde k odstranění bolesti pohybového aparátu a zprostředkovaně také ke zlepšení činnosti vnitřních orgánů.

 MULLIGAN KONCEPT

Terapeutický přístup dle Mulligan má široké uplatnění u pacientů s bolestmi páteře, ale široké uplatnění nachází i ve sportovní fyzioterapii.

Mulligan koncept je jedinečný terapeutický přístup, který vytvořil Brian Mulligan z Nového Zélandu. Tento jednoduchý, ale velice efektivní manuální přístup je využitelný nejen u pacientům s bolestmi zad. Pozitivní efekt má i v případě sportovních zranění. Terapie je zaměřena na repoziční techniky kloubů k zajištění navrácení jejich funkce a odstranění bolesti po celém těle. Klíčovým prvkem terapie je odstranit bolest nebolestivým přístupem. Indikace těchto technik je bezpečná a nikdy by neměla vyvolat bolest. Důležitou složkou konceptu je autoterapie, pomocí které pacient udržuje dosaženého efektu terapie.

Pozitivní výsledky Mulligan konceptu nacházíme u pacientů s osteoartritidou, bolestmi zad a krční páteře, bolestmi hlavy a u řady dalších muskuloskeletálních obtíží.

Indikace Mulligan konceptu:

  • akutní bolest způsobená zraněním
  • omezení rozsahu pohybu v důsledku artritických změn na páteři i periferii
  • pooperační stavy spojené s bolestí, omezením rozsahu pohybu, například operace páteře
  • bolesti hlavy způsobené problémy krční páteře
  • závrati s příčinou v krční páteře
  • akutní a chronické distorze hlezna
  • tenisový loket nebo bolesti laterální strany lokte
  • bolestivé stavy kyčelního, kolenního a ramenního kloubu spojené s muskuloskeletálním systémem
  • bolest spojená s pohybem nebo specifickou funkční aktivitou (předklon, vystupování z auta, chůze)

MECHANICKÁ DIAGNOSTIKA A TERAPIE DLE ROBINA ANTHONYHO MCKENZIEHO

Úvaha pana McKenzieho o mechanickém principu vzniku bolestí je naprosto přímočará. Vezměme v úvahu, že nejčastější poškození disku (meziobratlové ploténky) je směrem dozadu, které vzniká při předklonu či zvedání těžkého břemene, dlouhodobém sedu apod. Při takto ohnutém držení těla (flexe trupu) tedy dochází k postupnému přesunu jádra meziobratlové ploténky k jejím okrajům, které jsou dobře inervované (spojené, zásobené nervovými vlákny). Tento posun obsahu jádra a mikrotrhliny lamel disku vzniklé tlakem, který na destičku působí, společně s drážděním nervových zakončení v okrajových lamelách disku provokují bolest.

McKenzie si tedy představil, že pokud tlak destičky či jen jejího jádra působí směrem proti míšním kořenům, musí v rámci terapie pomoci opačně prováděný pohyb, kdy diskus bude znovu zasouván zpět na původní místo. Tedy, je-li bolest způsobená předklonem, logicky musí pomoci záklon. Tato teorie není takto jednoduchá, nebo diskus může být posunut i jinými směry v závislosti na působící síle, nicméně logika a tedy možnosti diagnostiky a terapie jde správným směrem.

Robin McKenzie dokázal včas rozpoznat poškození disku a zahájit včasnou terapii, případně dokázal odvrátit hrozící operaci páteře. Praxe na Novém Zélandě (a mnohde jinde) spočívala původně v tom, že pacient byl v době akutní bolesti na lůžku a jedinou léčbou byly pouze aplikace léků (injekce, tablety, masti). Pacient nikdy nebyl informován o možnosti, jak si pomoci sám, jak cvičit či preventivně působit proti dalšímu zhoršení stavu a nové atace (příhodě).

Robin McKenzie v tomto systému provedl zásadní změnu. Bylo jasné, že pacient musí být poučen o tom, co způsobuje jeho bolest, proč vzniká, co dělat pro to, aby se již neobjevila a jak má cvičit, pokud právě trpí bolestí.

Veškeré úsilí ve výzkumu terapie věnoval McKenzie tomu, jak je možné získat co možná nejdříve úlevu od bolesti a umožnit pacientům návrat k jejich normálním denním aktivitám a sportu bez závislosti na lékaři či fyzioterapeutovi. Základem úspěchu je tedy i vzdělání (edukace) pacienta, který si musí uvědomit vazbu mezi svým životním stylem a vznikem bolesti. Pacient si musí uvědomit, který pohyb mu činí potíže a který mu může pomoci, což si sám ověřuje při testování a terapii spolu s fyzioterapeutem.

Terapie je pro pacienty jednoduše pochopitelná a pohybově snadno zvládnutelná. Cviky se opakují tak dlouho, dokud neodezní bolesti či tlaky a nezvýší se rozsah pohybu.

Hodnocení bolestí se odvíjí od klasifikace poruch páteře nebo od podmínek, za kterých se objevují příznaky.

  • Posturální syndrom – bolest je způsobená dlouhodobým napětím měkkých tkání při zachování určitého nesprávného držení těla nebo pozice. Tato bolest odezní po změně polohy či pohybu.
  • Dysfunkční syndrom – bolest vzniká a zvyšuje se při běžném pohybu či v konečném rozsahu pohybu a je způsobená přítomností jizvy nebo zkrácením svalů.
  • Tzv. derangement – intermitentní (občasné) bolesti zad a omezený pohyb způsobený mechanickým poškozením meziobratlové ploténky.

Pacient je informován o pohybech či polohách, které má provádět v pravidelných intervalech několikrát denně. Při správně zvolených cvicích a přiměřenému počtu opakování dochází ke snížení intenzity bolesti, posunu nervového dráždění z končetin směrem k páteři (tzv. centralizace) a zvýšení rozsahu pohybu a postavení kloubních pložek a meziobratlové ploténky v dané části páteře.

KLAPPOVO LEZENÍ

Jde o léčebnou metodu, která pro korekci vadného postavení trupu využívá lezení po všech čtyřech končetinách. Lezení odlehčí páteř a pomůže k optimálnímu vývoji svalstva zad.

Při lezení se zatížení páteře rozloží mezi čtyři body. Rotační pohyby páteře a současné protažení páteře vede k funkčnímu posílení svalového korzetu trupu. Cvičení má jasná pravidla: pohyb vždy musí začínat v přesně nastavené výchozí poloze, lokomoce musí být pomalá, plynulá, s tlakem končetin do podložky a napřímeným držením celé páteře. Pomocí Klappova lezení se optimalizuje držení páteře a posiluje svalový korzet páteře.

Idiopatickou skoliózu se sice pomocí Klappova lezení zcela vyléčit nepodařilo, ale to se doposud nepodařilo žádnému jinému terapeutickému konceptu. Nicméně prvky z Klappova lezení jsou velmi účinné pro optimalizaci svalového napětí v oblasti trupu, a jsou proto v různých modifikacích hojně využívány v terapii skolióz a poruch držení těla.

METODA SESTRY KENNY (DERMO-NEUROMUSKULÁRNÍ FACILITACE)

Na základě svých poznatků rozvinula metodu, při které docházelo ke svalové stimulaci, která je určena k přípravě nervosvalového systému na nácvik pohybu ve funkčně oslabeném svalu. Jde tedy o analytické cvičení, kde se cvičí jednotlivé svaly podle svalového testu s přidanými facilitačními prvky, které zavedla právě sestra Kenny. Využívá přitom výrazů stimulace proprioreceptorů, indikace a reedukace, které se používají dodnes. Rychlým pasivním cvičením dochází ke zkracování a prodlužování šlach a svalů a tím ke stimulování proprioreceptorů. Současně nechá pacienta pohybovat i zdravou končetinou a využívá i slovního podnětu. Tato facilitační technika vyvolává kontrakci na úrovni míšních reflexů.

Stimulace je drobný chvějivý pohyb, který probouzí k činnosti nervová zakončení ve svalech a šlachách. Pojem indikace znamená uvědomění pacienta o přesně prováděném pohybu a o svalu, který má tento pohyb provést. Reedukace je provedení aktivního pohybu, při kterém sledujeme správnou koordinaci svalové kontrakce a obnovování pohybových stereotypů. Tím se dosahuje přesného provedení požadované kontrakce svalu, který hraje roli v dané svalové skupině a dále zachování správného poměru sil ve složkách dané svalové skupiny.

 SENZOMOTORICKÁ STIMULACE (SMS)

Jedná se o metodu založenou v 60. letech na neurofyziologickém podkladě. Senzomotorická stimulace (SMS) je velmi účinná léčebná metoda, používaná zejména ve fyzioterapii, ale i v tréninku fitness a sportu.

Vývoj senzomotorické stimulace

Základní poznatky o senzomotorické stimulaci přinesl ve svých pracích anglický ortoped Freeman, který jako první využíval balanční cvičení na úseči, ale omezil se pouze na problematiku poranění hlezenního kloubu.

V Čechách rozvedl tuto problematiku Prof. MUDr. Vladimír Janda a poukázal na propojenost funkcí celého pohybového aparátu. Popsal spojení mezi chronickou nestabilitou kotníku a chronickými bolestmi zad. Společně se svými kolegyněmi PhDr. Kabelíkovou a Vávrovou velmi podrobně a globálně rozpracovali metodu Senzomotorické stimulace, která je v dnešní době využívána po celém světě.

V SMS se vedle základních senzomotorických cviků (malá noha, píďalka atd.) používají také nejrůznější balanční cviky prováděné z nejrůznějších výchozích poloh. Cviky spočívají ve vychylování podložky či klienta z rovnovážného postavení. Tyto cviky vedou k aktivaci propriocepce (hlubokého čití) a výrazně se tím zlepšuje aktivace příslušných nervových drah. Dále se pro senzomotorickou stimulaci využívají nejrůznější pomůcky.

Balanční plochy a senzomotorické pomůcky: kulové a válcové úseče, balanční sandály, nafukovací míče, minitrampolíny, pěnové balanční plošiny, Posturomed, Propriomed, Bosu, čočky plněné vzduchem nebo vodou.

Senzomotorická stimulace je využívaná také pro optimalizaci nejčastějších pohybových stereotypů.

EXTEROCEPTIVNÍ FACILITACE

Autorkou terapeutického přístupu je Bc. Clara-Marie Helena Lewitová. Fyzioterapeut odvozuje z napětí měkkých tkání a reakcí celého těla kvalitu pohybových funkcí. Terapeutickými vstupy, zejména taktilními, mění a ovlivňuje vnímání a tím také funkci směrem k optimálním pohybovým stereotypům.

Clara Lewitová vyvinula za dlouhé roky praxe svůj originální přístup, který nazývá Fyzioterapie funkce. Ve své práci vychází z vnímání a pozorování lidského těla a jeho funkcí. Sleduje, která část těla je v malém, velkém či optimálním napětí a jak si stojí vůči ostatním částem těla. Při terapii využívá jemnou techniku dotyků, kterými napětí optimalizuje. Stabilizuje klouby, pracuje s chodidly a vnímáním dotyků učí pacienta, jak vnímat své tělo a jak s ním zacházet, aby dlouhodobě minimalizoval nebo úplně vyléčil své těžkosti. Vždy má na paměti, že terapeut i pacient jsou v neustálém procesu učení. Každá situace potom dává možnost najít pro pacienta další cestu, jak pracovat se svým tělem.

 MÍČKOVÁNÍ (MÍČKOVÁ FACILITACE) DLE ZDENY JEBAVÉ

Tato fyzioterapeutická technika byla vypracovaná roku 1993 pro děti trpící astmatem. Hlazením měkkým molitanovým míčkem dochází ke snížení napětí mezižeberních svalů, svalů kolem průdušnic, svalů kolem dýchacích cest. Pomáhá k uvolnění nahromaděného hlenu a snadnému odkašlávání. Tlumí pocity dušnosti a nemožnosti se nadechnout.

Míčková facilitace neboli míčkování je technika vyvinutá českou fyzioterapeutkou Zdenou Jebavou. masáž a terapie molitanovými míčky, původně vyrobenými pro soft tenis (tzv. líný tenis), pomáhá především astmatickým dětem při zvládání jejich nemoci. Je vhodná též na uvolnění svalů zad, hrudníku, při vadném držení těla, problémech s vedlejšími nosními dutinami apod. Využití této metody se velice rychle rozšířilo i do jiných lékařských odvětví, než je původně zamýšlená dětská pneumologie. Míčkování je využíváno ve fyzioterapii, ortopedii, chirurgii, neurologii i jinde.

K terapii se používají míčky o průměru 5,5 cm pro masáž obličeje a 7,5 cm pro masáž hrudníku. Technika spočívá jednak v rolování dlaní, prsty a zápěstím a dále v tzv. vytírání.

Při léčbě astmatu, cystické fibrózy a jiných vážných plicních onemocnění tato masážní metoda usnadňuje nádech a tlumí výdech. Uvolňuje a protahuje břišní, prsní a krční svaly a svaly pánve, zad a ramenního pletence. Reflexivně navozuje uvolnění hladké svaloviny bronchů (průdušek) a tím dovoluje výdech. Uvolněná bránice dovoluje fyziologickou dechovou vlnu, břišní dýchání, zvýšení dechového objemu a snížení dechové frekvence. Tato metoda využívá teorie akupunkturních bodů a teorie závislosti mezi kontrakcí (stažení svalu) a relaxací (uvolnění svalu).

Míčkování zlepšuje celkovou kondici. Provádí se i masáž obličeje pomocí menšího míčku jako prevence zánětů dutin. První objektivní výsledky jsou zaznamenány teprve po několika měsících pravidelných masáží.

DORNOVA METODA

Dornova metoda je šetrná manuální terapie, která pomáhá při bolestech zad a při potížích spojených s pohybovým aparátem, navrací obratle a klouby do původní polohy za aktivní účasti klienta.

Pro svou jednoduchost, bezpečnost a účinnost je stále vyhledávanější. Dochází při ní k uvolnění blokád a bolesti v oblasti zejména okolo páteře, kyčelních kloubů, kolen, kotníků a ramen. Léčí problémy se skoliózou, velmi úspěšně vyrovnává rozdílnou délku dolních končetin a tím napravuje celkovou statiku těla.

Při této metodě se pracuje ve stoje, v sedě i v leže. Při napravování se obratel nebo kloub uvádí do správné polohy jemným tlakem. Tím, že se kloub nebo obratel navrátí do správné polohy se klient velmi rychle zbaví bolesti. Vzhledem k volnému a přirozenému pohybu končetin můžeme Dornovu metodu zařadit mezi bezpečné terapie. Tato metoda je vhodná pro všechny klienty bez rozdílu věku.

Tuto metodu je vhodné kombinovat s Brussovou masáží, která pomáhá uvolnit tenzi a napětí svalů v oblasti páteře.

BREUSSOVA MASÁŽ

Breussova masáž je ideální doplněk po ošetření Dornovou metodou. Může se ale použít jako příprava před ošetřením páteře, kdy tato jemná energetická a bezbolestná terapie uvolní napětí ve svalstvu.

Při této masáži se uvolňují meziobratlové bloky, tím se páteř srovná do přirozené pozice a meziobratlové ploténky mají větší možnost se vrátit do původní pozice.

Jde o jemnou, energeticko-manuální masáž zad v oblasti páteře (speciální pomalé hmaty vedoucí přímo po páteři). Těmito hmaty za použití třezalkového oleje se docílí uvolnění meziobratlových plotének. V některých případech je možné bezbolestné navrácení vychýlených meziobratlových plotének na své původní místo.

Postup Breussovy metody spočívá v intenzivním vtírání masážního oleje po celé délce páteře. Důraz je při tom kladen na postižená, bolavá místa. Působením oleje se meziobratlové ploténky regenerují a obratle se pak lépe vyrovnávají do správné polohy. masáží a působením oleje dochází k lepšímu okysličení tkáně obratlů, odplavování škodlivin krví a stimulaci nervových vláken, vedoucích z páteře. Celá páteř se snadněji regeneruje a hybnost organismu se rozšiřuje. masáž je velmi jemná a nejsou známy žádné kontradikce.

SM-SYSTÉM CVIČENÍ MUDR. SMÍŠKA

Cvičení SM Systém je jedinečné díky tomu, že vychází ze znalosti 3 větví svalových zřetězení, která začínají u ramen a krční páteře, spirálově se vinou kolem celého trupu, přecházejí na dolní končetiny a končí u palců nohou.

Jsou-li tato spirálová zřetězení funkční, při každém kroku se aktivují a oddalují jednotlivé obratle páteře od sebe. Zvětšuje se tak prostor pro meziobratlové ploténky, ty se tak mohou regenerovat a pokud už došlo k jejich výhřezu, při pravidelném cvičení, vracet zpět.

V dnešní době je bohužel stále častější, že se vlivem fyzického nebo psychického přetížení, tato spirálová zřetězení svalů přerušují. Následkem toho, místo aby se při každém kroku zapojovala spirálová zřetězení, která páteř uvolňují, jsou neustále aktivována svalová zřetězení vertikální, která působí na jednotlivé obratle páteře opačně, tzn. tlačí je více a více k sobě. Meziobratlové prostory se tak stále zmenšují a výsledkem jsou bolesti páteře, dráždění kořenových nervů a v krajním případě výhřez ploténky. Velmi často se problém v bederní části páteře projevuje bolestmi kyčlí nebo kolen.

Cvičení SM Systém umožňuje tělu návrat k přirozenému fungování svalového aparátu i celého pohybového systému. Jeho vliv se projevuje nejen tím, že mizí bolesti páteře, ale i kloubů. Málokdo si uvědomuje velký význam jednotlivých svalů ( hlavně ne většina ortopedů). Jsou- li svaly, které se upínají v okolí kloubů, ve velkém napětí, táhnou části kloubů ze správného postavení. V tomto špatném postavení se pak více opotřebovává kloubní chrupavka a postupně dochází k dalším bolestivým změnám.

Většina lidí si, bohužel, myslí, že bude stačit cvičení jen po dobu, než vymizí jejich bolest a pak se mohou vrátit zpět, ke stejnému, (většinou sedavému) způsobu života. Ale naše tělo je uzpůsobeno k lehu a pohybu. Dlouhodobé sezení na něj vždy působí negativně.

Druhým extrémem je velké zatížení, většinou jednostranným sportem (tenis, hokej, posilovna) nebo jednotvárnou prací (celodenní stání). Veškeré toto přetížení je potřeba kompenzovat pravidelným cvičením.

U cvičení SM Systému je velkou výhodou, že aktivizuje už zmíněná spirálová zřetězení svalů, ale navíc současně protahuje zkrácené svaly a posiluje svaly oslabené.

SM Systém sestává ze 12 základních cviků, které je možno rozvíjet dál a vypilováním specifických detailů se můžeme zaměřit na určitou svalovou skupinu nebo sval nebo konkrétní problém (skolióza, přetížená bederní, krční páteř, ramena, kolena..). Cvičení je jednoduché, snadno zapamatovatelné – jen je potřeba pečlivě dodržovat stále se opakující principy. Na jejich pochopení a nacvičení se zaměřujeme na našich seminářích a pravidelném cvičení. Také klientům ukazujeme, jak je možno tyto principy aplikovat do jejich běžného života a motivujeme je k tomu, aby cvičili s radostí, protože cítí, že to jejich tělu dělá opravdu dobře a ne proto, že musí (jako možná už tolikrát dříve).

FLOSSBAND A EASYFLOSSING

Flossing je metoda, která trhá rekordy oblíbenosti na západ od našich hranic. Dokážete s ním pomoci téměř každému od dětí přes vrcholové sportovce po naše nejstarší. Využít se dá na celém těle, od malíčku až po velké klouby. Zjednodušeně řečeno je principem flossingu opakované omotávání postiženého místa kompresní páskou a následné povolení. Klientům díky EasyFlossingu dopřejete:

  • protažení zkrácených svalů a těžko dostupných partií
  • zmírnění či úplné potlačení bolesti
  • účinnou regeneraci po náročném tréninku
  • větší pohyblivost kloubů a rozšíření rozsahu pohybů

I když je Flossband relativně novinkou, koncepce EasyFlossingu má kořeny v 90. letech. Jejím základem je osvědčená metoda bandážování využívaná především při manuální lymfodrenáži. Koncepce EasyFlossing však tuto metodu rozvíjí a mnohonásobně rozšiřuje její možnosti využití. Především díky používání pružné kompresní pásky ze 100% latexu. Tato páska se jmenuje Flossband.

Metoda EasyFlossing je tak trochu dítětem předního německého fyzioterapeuta a experta na fascie, Svena Kruseho.

 MANUÁLNÍ LYMFODRENÁŽ

Manuální lymfodrenáž je terapeutická technika, kdy jemným tlakem ruky terapeut provádí konkrétní hmaty, jimiž dochází k uvolnění lymfy a jejímu dalšímu posunu z mezibuněčného prostoru přes kapiláry, mízní cévy, uzliny a následně nasátí lymfy do krevního řečiště, kdy hlavní mízovod ústí do horní duté žíly v blízkosti srdce.

Manuální lymfodrenáž zajišťuje odvodnění, působí na nervový systém, ovlivňuje příčně pruhované svalstvo i hladkou svalovinu a zlepšuje imunologickou obranu organismu

PŘÍSTROJOVÁ LYMFODRENÁŽ

Přístrojová lymfodrenáž je účinná moderní šetrná terapie mízního systému. Zároveň je vyhledávaná i pro své relaxační a kosmetické účinky. Vzhledem k menší potřebě času terapeuta v průběhu terapie (jen na začátku při otevření lymfatických uzlin) je i levnější než manuální lymfatická drenáž. Pomáhá celkové regeneraci organismu po úrazu, operaci či přetížení, detoxikaci organismu, zlepšení buněčného metabolismu, zvýšení fyzické kondice a imunity organismu.

Přístrojová lymfodrenáž využívá k léčbě otoků kompresivní návleky (kalhoty, rukáv, vesta). Uvnitř těchto návleků jsou komory, které se nafukují podle předem nastaveného programu. Jednoduchým pravidlem je, že čím více má návlek komor, tím je terapie efektivnější. Na našem trhu je možné vidět kalhoty i rukávy se 3 komorami (což je pro léčbu lymfedému nedostačující) nebo kalhoty až s 24 komorami a rukáv se 14 komorami (tento počet je ideální). Zároveň musí být dodržena pravidla pro nastavení optimálního tlaku tak, aby komprese byla dostatečná a zároveň přílišný tlak neničil lymfatický systém.

LYMFOTAPING

ANEB TERAPEUTICKÉ VYUŽITÍ KINESIO TAPU K OVLIVNĚNÍ LYMFATICKÉHO A CÉVNÍHO SYSTÉMU

Ovlivnění lymfatického systému prostřednictvím kinesio tapu, nebo-li lymfotaping, je vlastně jednou z korekčních technik metody kinesiotapingu, a to korekcí lymfatickou.

V lymfotapingu (lymfatických korekcích) se využívá standardní elastický kinesio tape, který je při dodržení pravidel pro správnou aplikaci a správné sejmutí, velice šetrný k pokožce. Používá se tvar vějíře k pokrytí co největší plochy otoku. Kotvu vějíře umisťujeme proximálně od ošetřovaného místa a pokud je to nutné, do míst (funkčních) lymfatických uzlin. Kinesio tape se nanáší nejlépe absolutně bez napětí na specificky napolohovaný segment těla, který chceme kinesio tapem ošetřit a to tak, abychom dosáhli maximálně možného protažení kůže, a tím co největšího zvrásnění kinesio tapu (i tkání). Díky tomu vznikne v lymfatických kapilárách podtlak a lymfa je z mezibuněčného prostoru lépe nasávána do mízních cév. U správně nalepeného kinesio tapu dochází k nadlehčení kůže, a tím k dekompresi mízních i krevních kapilár. Vzhledem k elastičnosti kinesio tapu, resp. recoil efektu, se jednotlivé pruhy vějíře smršťují zpět a řídí tak tok lymfy směrem ke kotvě.

V lymfotapingu, stejně jako u jiných technik kinesiotapingu, necháváme kinesio tape nalepený 1-5 dní. Nutné je i zachování alespoň 24h pauzy před dalším lepením k regeneraci kůže a receptorů.

Prvním, důležitým krokem terapie, je na základě vyšetření, správné naplánování aplikace kinesio tapu – určení, odkud kam lze lymfu vést, kde je funkční lymfatické povodí. Cílovým místem by měl být funkční lymfatický spád včetně uzlin.

V lymfotapingu můžeme za patologického stavu lymfu díky kinesio tapu drénovat přes lymfatická rozvodí (překryvné oblasti kožních areálů umožňující lymfatickou drenáž v každém směru) do jiného funkčního teritoria – tzv. přetažení lymfy přes lymfatická rozvodí.

PROPRIOFOOT – STABILIZAČNÍ POMŮCKA PRO POSÍLENÍ SVALŮ KOTNÍKU A CHODIDLA

Jedná se o sadu 4 malých destiček, které mají na spodní straně různé výstupky. Tzv. „aktivátor senzomotoriky“ může být preventivní pomůckou při plochonoží, zranění hlezna, kolena a dalších zranění, ale také bolestí kotníků, kolen, kyčlí a zad. Balancování na ploškách posiluje a aktivuje svaly nohy, kotníku a celé dolní končetiny. Cvičením s Propriofootem si zvýšíte pohyblivost kloubů nohy a stabilizujete si nožní klenbu.

Při terapii pacienta po úrazu nebo operaci dolních končetin – doporučuje se začít izolovaným cvičením přední části chodidla, které zlepší rozložení tlaků mezi chodidly. U terapie procvičujeme izolovaně tu část chodidla, která je funkčně málo zapojená – pacient při chůzi zatěžuje více špičky = zvolit cvičení, které fixuje špičku a balanc je na patě. Chodidlo aktivujeme cíleně a funkčně – na základě klinického nálezu a testů. Terapie a prevence by měla být co nejcílenější.

Každá destička má na spodní straně jiný typ výstupku. Díky tomu můžete různě kombinovat náročnost cvičení. Jednou z dalších předností balančních plošek je jejich velikost a skladnost. Jednoduše je můžete mít stále u sebe a cvičit kdekoliv.

KINEZIOTAPING

Metoda tejpování spočívá v lepení elastické pásky na problémovou část těla. Páska se svými vlastnostmi podobá lidské kůži, je průdušná, má schopnost natažení o 140 až 160 procent, přičemž nedochází k jejímu poškození. Drží na kůži díky speciálnímu biolepidlu, které lidská kůže dobré snáší. Můžete s ní plavat i sprchovat se a vydrží po nalepení až 5 dní.

Páska po nalepení stimuluje kožní receptory a zlepšuje proudění krve a lymfy v místě nalepení. Stimulované receptory se mozku neustále připomínají. Tělo se pak na danou oblast více soustředí a poškozené tkanivo se rychleji hojí. Díky zlepšení krevního a lymfatického oběhu se také urychluje vstřebávání otoků a hojení jizev. Podporuje a zrychluje se přirozený léčebný proces a snižuje bolest.

Kinesiotape může podpořit nedostatečnou funkci vazu, nožní klenbu, korigovat vbočený palec, aktivovat oslabené svaly nebo naopak uvolnit přetížené svaly. Výhodou je, že kinesiotape sval zafixuje, aktivuje a poskytuje tak podporu a stabilitu bez omezení pohyblivosti. Výhodou tejpování je fakt, že na rozdíl od mnoha léků a léčivých masti nemá vedlejší účinky a můžeme ho aplikovat i těhotným ženám a dětem.

BOSU BALANCE TRAINER

Koncept BOSU vypracoval na konci 90. let 20. století americký terapeut David Weck. Termín BOSU je zkratkou BOth Sides Up což napovídá, že BOSU můžeme využít z obou stran. Můžeme na něm cvičit podobně jako na gymnastickém velkém míči, fitballu, overballu, nebo ho použít jako stupínek pro step aerobik či jako malou trampolínu. I když leží na své rovné základně, i v případě, že je BOSU převrácený plochou stranou vzhůru, můžeme na něm neuvěřitelným způsobem aktivovat právě ty svaly, které mají tendenci k vypadnutí ze své funkce a tím způsobují vznik funkčních poruch pohybového aparátu.

BOSU patří mezi nejmodernější balanční pomůcky využívané ve fyzioterapii i fitness. Díky BOSU můžeme posilovat tzv. hluboký stabilizační systém trupu a páteře a předcházet tak bolestivým problémům spojených s jeho dysfunkcí.

KLASICKÁ MASÁŽ

Klasická masáž, to je ruční aplikace cílených mechanických podnětů, tzv. hmatů, které obsahují nejen úkony hnětací (tření, vytírání a roztírání a hnětení) ale i úkony nárazové (tepání a chvění).

Je nejčastěji používaným druhem masáže. Využívá se především jako masáž léčebná a na doléčení prodělaných onemocnění. Také se velmi účinně využívá jako preventivní prostředek proti vzniku mnoha, častokrát vážných onemocnění páteře, ale i jiných orgánů těla. Je velmi vhodná u chronických bolestivých stavů, kde napomáhá uvolnění bolestivých spazmů a blokád vzniklých v důsledku různých úrazů a přetěžování organismu.

masáž podporuje vyprazdňování povrchových žil, lymfatických cév, sekreci potních žláz, normalizaci kožního napětí, zlepšuje prokrvení masírované oblasti, vstřebávání otoků či výronů, relaxuje nebo tonizuje svaly (podle zaměření hmatů), zlepšuje výživu tkání a zmírňuje bolest. Zlepšuje cirkulaci, přináší čerstvý kyslík do tělesných tkání, což napomáhá odbourání odpadních látek, urychluje léčení po zraněních a podporuje zotavení z nemocí. Dochází k prokrvení uvolnění svalstva. Vyplavuje se množství endorfinů do mozku, které u vás způsobují pocit štěstí a spokojenosti.

Masáž má celkový uklidňující nebo povzbuzující účinek na tělesnou výkonnost a ovlivňuje stav centrálního nervového systému. Klasická masáž se provádí pomocí hmatů, které jsou seřazeny do přesně stanovených masážních sestav pro jednotlivé části těla. Pořadí těchto hmatů, způsob provádění, rychlost a hloubka působení určí výsledný efekt masáže. Dá se říci, že masáž vede úpravě změněných poměrů v organismu k normálu. Podle výzkumů klasická masáž také upravuje biochemickou hladinu organismu ve prospěch zrychlení léčby onemocnění a zranění.
Při masáži se používají lokální masážní prostředky, nejčastěji emulze, lihové prostředky, oleje a masážní gely. Klasická masáž může být částečná nebo celková.

SPORTOVNÍ MASÁŽ

Sportovní masáž vychází z masáže klasické, má ovšem svá specifika, kterými se od klasické masáže liší. Sportovní masáž dokáže sportovce fyzicky i psychicky připravit na sportovní výkon nebo naopak po zátěži zklidnit organismus a zrychlit regeneraci měkkých tkání.

REFLEXNÍ TERAPIE PLOSKOU NOHY

Reflexní terapie ploskou nohy je stará metoda založená na poznatku, že na chodidle existuje množství bodů a plošek, které korespondují s jednotlivými orgány a částmi těla a to cestou nervových propojení.

Každou část lidského organismu lze ovlivňovat tlakem na různě velké plošky či body umístěné na plošce, prstech, nártech a v okolí kotníků, ale i na dlaních, hřbetech a prstech rukou. Tlakem nebo hlazením těchto reflexních plošek můžeme cíleně léčit příslušný orgán nebo část těla. Reflexní terapií dokážeme jednak stimulovat, pokud orgán pracuje nedostatečně a potřebuje dodat energii, nebo naopak uklidnit, je-li ve stavu akutního zánětu nebo bolesti.

Pro zajímavost je možné uvést, že stejného principu využívá akupresura (reflexní body jsou stimulovány intenzivním tlakem prstu) nebo akupunktura (reflexní body jsou stimulovány vpichem tenkých jehliček). Stimulace reflexních bodů vede k odstranění energetické nerovnováhy jednotlivých orgánů v těle a harmonizuje průtok energie v meridiánech – akupunkturních či energetických drahách.